Zz | Ona je muž

 Hlouček dívek sedících na dece pod stromem, chovajících panenky v náručí popíjejících čaj a mlsajících sušenky. Blik. Skupinka těch samých dívek běžících ulicí s balónky v ruce. Blik. Ty samé dívky skákající přes švihadlo smějící se svým holčičím vtípkům. Na druhé straně dívka se špínou za nehty a rozbitým kolenem, já.

  Nikdy jsem nebyla děvčátko s typicky panenkovskou tvářičkou se zálibou hry na domácnost. Byla, jsem, poděs. Raději než chování panenek jsem lezla po stromech a hrála vybíjenou s kluky. S holkami jsem nedokázala vyjít. Vždycky mi připadaly zlé a kruté. Chvíli jsme byly nejlepší kamarádky a ony mě pak pomlouvaly a nechtěly si semnou hrát.

  Dnes, ve svých  –ceti letech to mám pořád stejné, buď si vybírám ryze mužské kamarády, nebo dívky, které nezajímá pouze kolik váží, kosmetika a kluci.

  Moje nejlepší kamarádka je muž. Táhneme to spolu už od školky, sdílíme úspěchy i neúspěchy. A já mohu říct, že je to možná v mnohém lepší, než kdyby byl holka. Nemá důvod říct, že mi to sluší, i když zrovna vypadám děsně, jen proto, aby vypadal líp. Pf, tak to byla děsná věta. Dokáže být drsným kritikem i milým lichotníkem. Je zajímavé vědět, jak na nás holky pohlížejí kluci.

  Známe se od narození, ale já si ho dokážu poprvé vybavit až od věku 4 let. Přes desítku let jsme spolu. Známe se tak dobře, že jakmile přijdeme do obchodu, jsme schopni přesně ukázat věc, která se druhé osobě líbí. Jednou jsme v Brně šli do velkého elektra a zastavili se u regálu s žehličkami, načež můj NK říká: ,,Nic neříkej, nikam se nedívej, vyberu ti žehličku". A vybral, přesně tu, která se mi líbila.

  Někdy si lezeme odporně na nervy, nadáváme si do idiotů, můj NK vše rád svádí na předmenstruační syndrom nebo na menstruaci samotnou, což mě vytáčí do běla, ale vždy se jeden druhému omluvíme a vše je zase v pořádku. Máme stejné koníčky, díváme se na stejné seriály, oba nesnášíme fotbal...

  Proplouváme spolu životem od školky, přes základku, střední a vysokou(é) a nikdy se za tu dobu nestalo, že bychom spolu něco měli. Proto se vždy směju, když někdo tvrdí, že přátelství mezi holkou a klukem je nemožné. Není. Možná proto, že se známe tak dobře, nás to odrazuje od toho, abychom spolu něco měli.